Olympijské hry
První oficiální olympijské hry se konaly r. 776 př. Kr. a byly součástí náboženských slavností. Tento rok není možná historicky pravdivý, byl určen až v 5. stol. př. Kr.
Platilo železné pravidlo, že v době konání her musely utichnout zbraně, byl vyhlášen svatý mír (ekecheiriá). Je pozoruhodné, že za celou téměř tisíciletou historii starověkých olympiád bylo toto pravidlo porušeno pouze třikrát. Když jednou Sparťan Líchás lživě uvedl thébskou příslušnost, byl zbičován a na jeho vítězné místo byl zapsán thébský lid.
Sportovci museli prokázat svobodný - a řecký - původ. Na olympiádu neměly přístup ženy. V Řecku se kromě olympijských konalo mnoho jiných sportovních her (např Delfy apod.), kde ženy mohly i závodit.
Zpočátku byly olympijské hry jednodenní, časem však začal narůstat jak jejich význam, tak i počet disciplín, ve kterých se soutěžilo. Zcela úmyslně zde nepoužíváme termín závodilo, neboť součástí her byly i soutěže umělecké. Když se o to pokusili organizátoři novodobých Olympijských Her v Chicagu v roce 1932, zaznamenali jsme i jedno čelné umístění pro Československo. Josef Suk se svým pochodem V nový život zvítězil.
Jaké soutěže tedy byly sportovní součástí her? Zpočátku pouze běžecká soutěž byla doplněna více tratěmi (ke sprinterským se postupně přidávaly delší tratě), následuje pětiboj (běh, skok, hod diskem a oštěpem a zápas), později box a nakonec závody na koních a pankration. Jednotlivé soutěže byly rozděleny do základních skupin - agón. Jednalo se především o tři agóny - gymnický (gymnos=nahý, tedy základní discipliny.) hippický (hippos=kůň, tedy koňský) a muzický (můza=bohyně umění, tedy umělecký).
Vítěz olympijských her dostal pouze olivový věnec, ale jeho domovská obec mu zpravidla zajistila pohodlný život až do smrti.
PS: Obzázky jsem bohužel nesehnala :-(
Papua Nová Guinea
Ostrovní stát v západní části Pacifiku, jehož území zaujímá východní část ostrova Nová Guinea a přilehlé ostrovy. Jeho rozloha činí 462 840 km2 a počet obyvatel 4 197 000. Na ostrově žijí bílí přistěhovalci a původní obyvatelé Papuánci. Tito primitivní lidé přišli pravděpodobně ve dvou vlnách asi před 20 000 až 10 000 lety. Hovoří více jak tisíci různými jazyky a pro některé kmeny Papuánců není cizí ani kanibalismus. Zabývají se převážně lovem, zemědělstvím a rybařením. Po druhé světové válce jsou silně ovlivněni procesem modernizace.
Papua Nová Guinea je nezávislý stát, ale hlavním představitelem je Generální guvernér, který zastupuje britskou královnu. V současné době tuto funkci vykonává Silas Atopare. Stát má taky svou vládu, v čele s předsedou. Úředním jazykem je angličtina a měnou je kina. Hlavním město je Port Moresby (čte se "pórt mórzbi"), žije v něm okolo 250 000 obyvatel. Ve městě je koncentrován průmysl potravinářský, elektrotechnický a strojírenský. Je zde taky mezinárodní letiště a námořní přístav, odkud je zajišťován vývoz tropických plodin. V roce 1965 tu byla zřízena univerzita. Město získává elektřinu z nedaleké hydroelektrárny.
Přibližně 85% povrchu ostrova tvoří tropické deštně pralesy a podnebí je tropické. Tohoto klimatu využívají obyvatelé v zemědělství a pěstují kávu, kakao, banány a kaučukovník. Významnou roli hraje také těžba vzácných dřev. Nalézají se zde bohatá ložiska ropy, měďnatých rud a vzácných kovů zlata, stříbra a platiny.
Největší řekou je řeka Fly, která je dlouhá 1 046 km. Pramení v Centrálním pohoří a ústí do Papuánského zálivu Korálového moře. Na ostrově se rozkládá pohoří Pegunungan Maoke, jehož nejvyšší horou je Puncak Jaya (čte se "punčak džaja"), která měří 5030 m. n. m. a její vrchol je zaledněn. Součástí přírodního bohatství Nové Guineje jsou také nenarušené mokřady, které obývá mnoho druhů zvířat. Ochrana těchto mokřadů má velký význam pro zachování počtu ohrožených druhů. Na ostrově žijí nám velmi známí klokani a pštros Emu.
PS: Obrázky jsou v galerii
Filozofie pojednává soustavu kritického uvažování o problémech bytí, světa a člověka. Je chápána jako souhrn veškerého poznání a v tomhle smyslu byla synonymem pro vědu. Ale na rozdíl od konkrétních věd, které mají pevně stanovený předmět své působivosti, se filozofie zabývá nejobecnějšími otázkami a usiluje o pohled na svět v celku. Vznikla ve starém Řecku na počátku 6. stol.př.n.l. V Řecku se tedy věnovalo filozofii mnoho učenců. Tři z nich ale silně vynikají: Sokrates, Platón a Aristoteles.
Londýn
Londýn je hlavní město Velké Británie. Má 7,4 miliónů obyvatel. Je to sídlo královny Alžběty II. , která vládne celé Anglii, a také sídlo vlády a úřadů.
Je zde řada historických míst, které sem lákají mnoho turistů. Nejznámější z nich jsou Buckinghamský palác - honosné sídlo, kde královna přijímá vzácné návštěvy a kde má svůj přepychově vybavený apartmán. Všechna královnina sídla hlídá speciální královská garda - muži v červených uniformách. Za prohlídku stojí i hrad Tower Bridge s Towerským mostem přes řeku Temži, kde jsou dnes muzea královských klenotů, zbraní atd.
Mezi nejslavnější budovy Londýna patří určitě také Westminsterský palác - zde dnes sídlí parlament. Také Big Ben, který leží vedle parlamentu, patří do této skupiny. Londýn má mnoho muzeí. Třeba muzeum voskových figurín Madam Tussaud, kde se můžeme setkat s voskovými osobnostmi minulosti i přítomnosti, patří mezi nejoblíbenější z nich. Najdeme v něm královskou rodinu, ale také například hvězdy populární hudby. Dále jsou tu: muzeum Sharloka Homese a Britské muzeum, ve kterém si můžeme prohlédnout třeba římské vykopávky nebo egyptské mumie.
Veřejnou dopravu v Londýně zajišťují kromě metra také specielní dvoupatrové autobusy "doubledeckery". Bez nich by Londýn nebyl Londýnem. V Londýně najdeme několik velkých parků, kterým se říká plíce Londýna. U jezírek hrají kapely, jsou zde malé kavárničky i umělecké galerie. V letním divadle v Regentském parku se přes celé léto hrají různé divadelní hry. V Hyde Parku zase můžeme prohlížet stovky druhů stromů.
Turisti, kteří sem přišli na nákupy, taky nebudou zklamaní, jelikož nejen Londýnská náměstí jsou obchody přeplněna. Například náměstí Piccadily Circus je skvělým příkladem. Kdo třeba nezná kavárničku Café Royal, kde se scházeli všichni umělci? Piccadily je vlastně nejoblíbenější místo schůzek, snad pro všechny Londýňany. Trafalgarské náměstí je zase známé sochou Nelsona, která je vysoká 48 metrů.
Londýnem protéká řeka Temže, které se často říká "tekoucí dějiny". Protéká pod mnoha mosty, ale beze sporu je nejslavnější Towerský most. Je zvláštní tím, že není dostatečně vysoký, a proto se vždy musí zvedat, když pod ním pluje velká loď.